Chtěla jsem tenhle článek psát na počítači, ale z neznámého důvodu nejde zapnout a tak ťukám do mobilu. Po přečtení článku pochopíte, proč je to něco, co mě nemůže rozhodit…, i když dříve by rozbitý počítač znamenal záchvat naprostého zoufalství, nervů a potoky slz. Vraťme se na začátek, dva týdny před spuštění naší kampaně na Donio, aby nám mohlo vyjít pokračování knížky.
19. srpna 2023
Josefína se dnes vrátila z tábora. Je jí pět let a zvládla celý týden, praskám tedy pýchou ve švech. "Maminko, já tě miluji! Bylo to super! A mám rýmu a vylil se mi šampon do batohu a mám rozbitý kufr!"
Od tábornického autobusu jsme vyrazili rovnou k autu a tradá na naši letošní dovolenou s partou kamarádů, kteří mají všichni děti v cca podobném věku. Jezdíme každý rok na nějakou chalupu po Čechách. Najíždíme na „rýma režim“ - smrkání, průplachy, tea tree oil. Skoro všechny rodiny už den předem nahlásily, kdo z dětí doveze jakou nemoc, tak jsem v klidu, že nebudeme jediní.
20. srpna 2023
Josefínu začalo k rýmě bolet ucho. Nevadí, jsem vybavena. Slivovice tedy původně měla sloužit na přípitky, ale do uší taky dobrý, že...
Mezi léčebnými procedurami řešíme s Renčou po telefonu práci, protože za 16 dní spouštíme sbírku pro knihu. Líp to bohužel načasovat nešlo, i když přiznám, že jsem se po dulí sezóně těšila na „volno“ jen s dětmi.
21. srpen 2023
Uši zdravé. Vyrážíme na hromadné výlety se sluncem v duši.
Během odpoledního spánku vyřizuju telefonáty s klientkami s termíny porodů na Vánoce a vše se plus mínus stíhá.
22. srpen 2023
Uši jsou zpět... Obě. Plus horečky. Dovolená se přesouvá mezi čtyři stěny pokoje. Děti v náruči, v ruce mobil a obepisování maminek, jestli by byly tak hodné a natočily nám svoje vyplněné první díly knihy do Donio videa.
23. srpen 2023
K Josefíně se přidává Obadiáš a noc vypadá spíš jako maraton: "Maminko, pojď si ke mně lehnout, mě to hrozně bolí." Uspáno, načež se z druhé postele ozve: "Maminko, kde jsi? Ci prsíčko!" Uspáno a z druhé postele se ozývá další požadavek. Svítá.
24. srpen 2023
Cesta do jediné lékárny v okolí trvala skoro hodinu, protože jsme z nějakého důvodu podle GPS jeli dvakrát dokola. "Tenhle barák už jsem viděl!", poznamenává Majkl už dost napjatým tónem, "To není možný, zlato... Počkat, tenhle dům už se mi jednou líbil, fakt jezdíme v kruzích." V 35 stupních s dvěma dětma v horečce ideál. Na práci dnes čas jen v tom autě. Při příjezdu na chatu na dotazy, jak jsme na tom, odpovídám: "Pořiďte si děti, říkali... Bude to sranda, říkali..."
Pořád si říkám, že bych si to s těmi dětmi měla každý den užívat a ne koukat na hodinky, jestli už jdem uspat, abych mohla jít pracovat nebo spát, protože už nemůžu. Muž prohlásil, že bychom je měli ve stavu teplot udržet, protože takhle hodný ještě nikdy nebyly. Teda až do bodu, kdy Josefína ječela v autě nonstop...
Muž to chytil od dětí a začíná prolévat nos. Alespoň, že Jozi hlásí, že uši už dobrý.
Rýmy, kašle, teploty se šíří chalupou, protože každý přivezl něco a děti vychováváme k tomu, aby se přece dělily.
Další noc probíhá v podobném duchu jako předchozí, jen v půl čtvrté ráno dostávám nápad, že by mohla pomoci cibule. Obmotaná dětmi vidím, že muž má na mobilu zapnutý seriál, tak se šeptem ptám, jestli by ji mohl jít nakrájet. Dostává se mi vskutku okouzlující odpovědi: „Se tady snažím usnout!!!“ Říkám vám, mít po ruce kovadlinu, tak mu ji hodím na hlavu. Evidentně rozespalé já mého muže nemá soucit ani s vlastní ženou, která taky nespí.
25. srpen 2023
Náš pokoj zavání kombinací cibule a slivovice. Přesně ta vzácná vůně dovolené, kterou tak miluju... Děti stále topí jako kamna. U mně už se těžce projevuje spánkový deficit.
26. srpen 2023
Při balení se Jozi podřekla, že uši stále bolí, ale už nechtěla být na pokoji. Zjišťuji, že neslyší: "Maminko, mluv nahlas, proč jen hýbeš pusou!!!" Asi nemusím popisovat tu hrůzu, která mnou v tu chvíli projela.
Chalupou už se nešíří jen kapénky, ale někde se zjevila i střevní chřipka. Rychle domů než to taky chytíme. S Jozi po příjezdu hned na pohotovost, kde zase stoupá horečka. Sestra na chodbě na Jozi sáhne a ptá se mě, čím jí tu horečku srážím. Na moji odpověď, že nesrážím, protože to naše paní doktorka do určité fáze nedoporučuje, se mi dostává vskutku top reakce: "Vy nesrážíte horečku?! Co jste to za matku!!! To chcete ubližovat dítěti?!" Konečná. Naspaných 20 hodin za týden se projevilo a já začínám vzlykat před dalšími 15 lidmi v čekárně. Sestra se spokojeným výrazem, jak mi to natřela, mizí v ordinaci. "My taky nesrážíme! Děláte to nejlíp, jak to jde!" Zvedá se kurážně paní z lavičky vedle mě a jde mě obejmout. Už se ani nesnažím nic vysvětlovat, jen jí brečím na rameni.
Z ordinace vychází lékař a ptá se, jestli může pomoct. Neměla jsem v úmyslu na sestru žalovat, každý máme někdy těžký den, i když možná by si nemusela chladit žáhu na totálně zdevastované matce s ještě zdevastovanějším děckem... Stejný úmysl ovšem neměla paní s pobrečeným tričkem a než jsem se stačila nadechnout: "No to se běžte zeptat sestřičky, co se tady stalo! Jak tady na paní byla bezdůvodně hnusná!" Tímto na dálku ještě jednou děkuji, takhle se mě už dlouho nikdo nezastal. Sestra byla v ordinaci jako mílius.
Tatínka jsme nechali kvůli práci v Praze a večer jsme dorazili k mojí mamce, která si vzala Jozi na noc k sobě, abych se mohla trochu vyspat. Ano, má svatozář.
27. srpen 2023
Obadiáš v noci rozjel průjem. Evidentně jsme z té chalupy dost rychle neodjeli. Tolik k odpočinkové noci s jedním dítětem. Jak říká Nikol Leitgeb: „Všichni tady umřeme!!!“
28. srpen 2023
Josefína začala zvracet. Neudrží v sobě antibiotika. Jedeme na ORL. Reakce na antibiotika to prý být nemůže, protože to by měla vyrážku. Nicméně aspoň dostáváme druhé balení antibiotik, jiný druh. V lékárně už objednávám s hlavou na pultu, protože se neudržím na nohách. Děti leží na zemi a svorně brečí. Moje mamka nás všechny dokumentuje, protože na tohle psycho prý musíme mít památku. :D
29. srpen 2023
Haleluja, můj muž se dnes vrátil z Prahy.
V 18.30 jsem šla pro něco do ložnice a ve 21.30 přišel Majkl, že potřebuje pomoct uspat Obiho... Vůbec nevím, pro co jsem šla, ale řekla jsem si, že si jen na pět minut natáhnu záda a pak už nevím... 😅
31. srpna 2023
Začíná těžce přituhovat. Sbírku spouštíme za 5 dní a fůra toho není hotová. Hodina a půl snahy uspat odpoledne Obiho přišla vniveč. Neusnul a ještě mě neskutečně dořval. Ztrácím zdravý rozum.
Večer přišla naděje, že přeci jen něco stíháme – Renčin kamarád Ondra nám dodělal video a byl to po pár dnech konečně důvod se pořádně od srdce zasmát. Natáčeli jsme v rybníce a během natáčení jsem strávila od osmi ráno 1 hodinu a 41 minut v totálně ledové vodě. Stálo to za to. I ti nejkritičtější členové rodiny, kterým jsem video na zkoušku pustila, byli nadšení. A to už je co říct!:D
1. září 2023
Po tom co jsem po dvou letech sehnala praktického lékaře, tak jsem tam dnes zapomněla přes plný zápřah s dětmi jet. 😭 Dostávám se zas do stavu "aspoň jeden den, aspoň jeden den, kdyby s nimi někdo jiný byl".
Dnes mi ségra v autě, když jsem jí vezla na nádraží, říká: "Já nechápu, jak můžeš mít radost, že je Majkl hodinu s dětmi, já bych se vůbec nestihla začít na práci soustředit, bylo by mi to k ničemu"... „Nooo, kdybych si ještě měla vymyslet, že se nedokážu okamžitě ponořit do práce, když můžu, tak už by mi asi vážně hráblo.“
3. září 2023
Došel mi druhý druh antibiotik, takže jsem musela dát Jozi ty původní, o kterých mi dva doktoři nezávisle na sobě tvrdili, že na ně nemůže mít alergii, protože nemá vyrážku a že zvrací z něčeho jiného… Další prozvracená noc. Naštěstí jsme dosáhli alespoň minimální doby, kdy je měla brát a teď už je zase nechci dlouho vidět.
Před několika týdny se u nás na horách rozbil vysílač, projevuje se to špatným telefonním signálem = nutno běhat na kopec, a katastrofálním internetem = nedoběhl by ani Forrest Gump.
Někdo se nám pokusil ukrást Instagram účet. Tep tři tisíce. Účet (zatím) stále drží.
4. září 2023
Majkl s dětmi a já u počítače s nejhorším Internetem v Krušnohoří. Za dva dny spouštíme kampaň. Zabila jsem přes hodinu času pokusy nahrát video na YouTube a když se mi to povedlo, tak jsem zjistila, že na mém účtu nejde nastavit soukromí na mé playlisty, které si s láskou buduji od 12 let. Diváci by tedy kromě videa měli též možnost shlédnout nabídku videí s názvy „Popshit“ či „Párty? Já hovorím ano!“ Až na to, že párty díky dětem už x let opravdu nehovorím…
Tvořím nový kanál od nuly a čas běží jako písek v přesýpacích hodinách, které měří naše dny...
5. zaří 2023
Do kampaně zbývá jediný den. Děti zdravé. Já nevyspalá jen standardně mateřsky. Na kvalitní Internet budu kdyžtak jezdit do údolí. Dnes jsme si dokonce zašli s dětmi do restaurace, nabrat sílu na ten pracovní zápřah. Nic mě nemůže rozhodit! Ani ten možná rozbitý počítač. To půjde! Dokonce se začínám těšit!